Bellpuig a Agueda
06.04.2004
Zdravím své fanoušky!!!
Píši Vám po delší odmlce, protože jsem neměl možnost se dostat k internetu, ale k tomu se ještě dostanu. Jsem doma po více než třítýdenním turné po závodech mistrovství světa, přivezl jsem s sebou 22 velmi cenným a těžce vybojovaných bodů, což mě velmi těší a povzbuzuje k dalším výkonům (a doufám, že ještě lepším).
O prvním závodě v belgickém Zolderu jsem Vám již psal. Při přesunu do Španělska na druhý podnik mistrovství světa v Bellpuig jsme byli společně s mojí ženou, mechanikem a týmovým kolegou Josefem Kulhavým okradeni na parkovišti ve Francii nedaleko Metz. Zastavili jsme unavení v půl jedné v noci na osvíceném parkovišti s čerpací stanicí na dálnici směrem na Lyon a v klidu se odebrali ke spánku. Ráno v půl deváté jsme se nestačili divit, po probuzení jsem zjistili, že nám kromě pasu, které nám zaplaťpánbůh nechali, vzali úplně vše, včetně telefonů, platebních karet, peněz, laptopu (proto jsem nepsal na web?) a všechny české doklady! Nenechali mi ve voze ani tenisky a bundu s čepicemi? Myslím si, že nás museli něčím uspat, protože nám sebrali věci na místech, kde museli hledat a chodit po mém obytném autě a hlavně svítit! A je divné, že jsme se ani jeden z nás čtyř nevzbudil? Po prvním šoku jsme se vzpamatovali, sepsali jsme na policii protokol a pokračovali směrem na jih do Bellpuig. Po procestovaném dni jsme opět unavení zastavili o půlnoci na parkovišti o 700km jižněji, když se k nám v noci znovu někdo dobíval! Tentokrát jsme ho vyrušili a zloděj utekl, stejně by těžko v našem autě našel něco, co by šlo ukrást? Snažil jsem se tuto nepříjemnou zkušenost vypustit z hlavy, zatrénovali jsme si s Pepíkem ve Španělsku a přesunuli se na závodiště do Bellpuig. V pátek bylo nádherné počasí, ale v noci začalo pršet a přestalo až v jedenáct hodin v neděli dopoledne, takže trať tomu odpovídala? Udělaly se hluboké koleje, které se velmi rychle rozbíjely a trať byla velmi obtížná. Od prvního tréninku bylo jasné, že by mi ?kvali? neměla utéct, od začátku jsem se ve výsledcích pohyboval v top 20. V kvalifikační rozjížďce jsem odstartoval jako 6., jezdil jsem na postupovém 9. místě, ale šest minut před koncem jsem měl kolizi s jihoafričanem Avisem a po pádu jsem dojel jako první nepostupující na 13. místě. Čekala mě last chance, opravka, která se jede jako kvalifikace na rychlé kolo. Tam jsem nezaváhal a na blátivé trati se mi podařilo hned ve druhém kole nasadit čas, který už nikdo nepřekonal. Měl jsem radost, protože konkurence je nemalá a je to velmi náročné? V první jízdě mě čekalo velké bláto a bylo jasné, že pokud se vyvaruji velkých chyb, mělo by se mi podařit bodovat. Odstartoval jsem jako 16., a vyrovnanou jízdou jsem se propracoval až na deváté místo! V posledním kole jsem však chyboval v jednom výjezdu a upadl jsem. Cílem jsem projel jako 11., super výsledek, ale byl jsem na sebe hodně rozzlobený. Protože přestalo pršet a po nás jeli jízdu MX1, trať trochu oschla, tedy suchá byla jen jedna kolej, mimo ni bylo asi tak metr bláta? Po startu druhé jízdy jsem byl 18., v polovině jízdy jsem byl 12., chytil jsem výborné tempo a začal jsem předjíždět. V cíli z toho bylo 9. místo a nejlepší umístění v dosavadní kariéře! Po dlouhé přestávce díky zranění druhý závod mistrovství světa a Čépa 11. a 9! Nemohl jsem tomu uvěřit a musel si promítnout vše, co jsem absolvoval od zranění, přes rehabilitaci, první trénink a zimní přípravu na tuto sezónu. Chtěl bych tak poděkovat všem, co my pomohli se vrátit, i Vám, kteří píšete na můj web, zasloužili jste se nemalou měrou o to, že jsem se dokázal vrátit a zase závodit. V týdnu po závodě mě čekal zase další trénink, který jsem absolvoval na trati v Talavera de la Reina, kde se dříve jezdilo mistrovství světa. Ve čtvrtek jsme se zabydleli na závodišti a po dešti v Zolderu a Bellpuig mě ani nepřekvapilo, že trať zase kropí vydatný déšť. V sobotu se však počasí umoudřilo, ale i tak byla trať po celotýdenním dešti řádně rozbahněná. Časy v trénincích byly opět solidní a tak jsem se těšil na nedělní závod. V sobotní kvalifikační jízdě jsem ale dojel po špatném startu jako 15., a opět musel do last chance. Tam jsem hned zpočátku absolvoval krkolomný pád a lehce otřesen jsem ze sebe musel dostat rychlé kolo. Trať byla ale velmi těžká, na velkých skocích se opět vytvořili hluboké koleje a vše se muselo jet na ?hraně?. Nakonec se mi ale podařilo zajet čas, který mě dostal mezi postupující, dokonce jsem svůj čas ještě jednou dokázal vylepšit a ještě tři minuty před koncem ?kvali? jsem byl na 6. místě, posledním postupovém přímo do závodu, ale v úplném závěru mě ještě dva jezdci přeskočili a byl jsem opět jako druhý náhradník? Po zkušenostech z Zolderu jsem tušil, že šance nastoupit k závodu je malá, ale absolvoval jsem alespoň nedělní warm up, kde jsem si opět potvrdil, že na mistrovství světa mám, skončil jsem jako 9.! Můj problém v Portugalsku nebyl ten, že bych byl pomalý, ale nezvládl jsem zajet bezchybné kolo a dobrý čas ve správnou dobu? V neděli jsem šanci nedostal, ale i tak úvod sezony není špatný, 22 bodů a průběžné 20. místo v MX 2 je dobrý vstup a motivací udělat ještě lepší výsledky. O tomto víkendu mě čeká první závod mistrovství republiky v Pacově, kam se moc těším a jsem rád, že se zase po roční přestávce můžu ukázat na závodní trati před svými fanoušky.
Doufám, že mi přijdete fandit, těší se Váš Čépa.
